Co vědci zjistili a jak pracovali
Výzkum ukázal, že divočáci způsobují značné fyzikální a chemické změny v půdě chráněných dubových lesů v Česku. Nejde jen o jednotlivé případy nebo lidové historky — problém si vyžaduje odborné řízení a cílené environmentální politiky. Autoři studie dokonce popisují tyto změny jako srovnatelné s účinky invazivní druhy, protože narušují složení půdy i ekologickou rovnováhu.
Studie proběhla v rámci sítě Natura 2000, která zahrnuje chráněná území s vysokou biologickou rozmanitostí. Analýza se soustředila na dubové porosty na písčitých půdách a mapovala činnost divočáků známou jako rýpání (rýpání = vyhrabávání půdy za potravou). V terénu byly zaznamenány téměř 4 000 zóny rýpání v lokalitách pokrývajících přibližně 976 ha.
Čísla a změny v půdě
V některých sledovaných letech mohli divočáci pozměnit až 10,9 % území během jednoho období; v dalším roce to kleslo na 7,9 %. Rýpání mělo za následek změny povrchové vrstvy půdy do hloubky několika centimetrů, což ovlivnilo klíčové edafické procesy, jako je zadržování vody a nutriční rovnováha. Změněná struktura půdy zvyšuje riziko pronikání nepůvodních druhů a podporuje erozi, zvlášť na křehkých nebo písčitých substrátech.
Rozdíly mezi roky jsou silně navázané na dostupnost potravy (například žaludů): v letech s nízkou produkcí semen vědci pozorovali intenzivnější vyhledávání potravy pod zemí.
Proč populace divočáků rostou a co z toho plyne
V posledních desetiletích se populace divočáků výrazně zvýšila v mnoha částech Evropy. K růstu přispěly změny v zemědělských praktikách, snížení intenzity lovu a chybějící predátoři. Divočáci jsou navíc přizpůsobiví a chytrí — dokážou využít zdroje i v chráněných oblastech.
Vědce znepokojuje, že i když divočáci patří do přirozených ekosystémů, rozsah jejich zásahů do půdy může spustit řetězec negativních následků, které oslabují destabilizaci ekosystémů.
Jaké kroky navrhují odborníci
Odborníci doporučují několik zásahů ke snížení nežádoucích důsledků rýpání. Patří mezi ně:
- přehodnocení hustoty populace pomocí udržitelných strategií,
- úprava míst s umělým krmením a
- použití dočasných zábran v ekologicky cenných oblastech.
Cílem je najít rovnováhu mezi ochranou volně žijící zvěře a zachováním integrity ekosystémů.
Tyto aktivity a zjištění podporují širší snahy o ochranu českých i evropských lesů před nadměrnou expanzí divočáků a přispívají k efektivnějšímu managementu přírodních rezervací v rámci Natura 2000. Do budoucna by měla být taková opatření plánována s ohledem na dlouhodobé environmentální cíle, aby chráněná území dál podporovala rozmanitý život, který je pro Evropu jedinečný.
