Plovoucí bagry a nasazení záchranářů
Velryba byla poprvé spatřena na písčité lavici před Niendorfem v Lübeckém zálivu (Lübecker Bucht) v pondělí. Do akce byly nasazeny různé speciální prostředky:
- policejní čluny se snažily vytvořit vlny,
- zkoušely se i jiné techniky včetně plovoucích bagrů.
Policejní čluny ale narazily na problém kvůli stresu zvířete, takže tento postup byl přerušen.
V úterý se plánovalo použít sací bagr, který měl odčerpávat písek pod velrybou; i tento pokus však po asi dvou hodinách skončil. Zlom nastal ve čtvrtek, když plovoucí bagry nakonec vyhloubily rýhu, kterou mohla velryba využít a uniknout. Biolog Robert Marc Lehmann sehrál důležitou roli tím, že ve vodě řídil plovoucí bagr přímo vedle velryby. Jak sám uvedl: “Díky rýze, kterou vyhrabal plovoucí bagr, se mohl proplavit do hlubších vod.”
Jak byla velryba na tom a kam míří
Zoolog Joseph Schnitzler z Institutu für Terrestrische und Aquatische Wildtierforschung (ITAW) odhadl délku zvířete na 12 a 15 metry a hmotnost zhruba 15 tun. Navenek vypadala poměrně dobře, ale na kůži byly patrné změny, které pravděpodobně souvisí s nízkou slaností vody v Baltském moři. V tlamě měla velryba zabudované pevné lano; podařilo se odstranit jen jeho část, protože velryba odmítala otevřít tlamu, jak uvedla Stephanie Groß z ITAW: “Velryba nyní nebyla ochotná otevřít tlamu. Proto nemohlo být to, co je v jejím těle, odstraněno.”
Hlavním cílem bylo co nejrychleji dovést zvíře do Severního moře (Nordsee) a odtud zpět do jeho atlantického prostředí. Podle Stephanie Groß je velryba už “na kursu ven z Lübecké zátoky.”
Doprovod a podpora na cestě k bezpečí
Akci sledovalo a koordinovalo několik organizací, což ukazuje, že při dobré ekologická obnova a nasazení je možné zvířatům pomoci. Loď pobřežní stráže doprovázela velrybu zhruba 300 metrů od pobřeží, zatímco ochranářské skupiny jako Sea Shepherd a Greenpeace byly také v zálivu s nafukovacími čluny. Důležité bylo zabránit tomu, aby se zvíře vracelo do mělčin; v tom sehrála Sea Shepherd klíčovou roli, mluvčí uvedl: “Velryba se občas znovu vydávala směrem do mělčiny.”
Co to říká o prostředí a co dál
Pro plejtváky hrbaté je Baltské moře považované za nevhodné prostředí. Kombinace nedostatku potravy a nízké salinity vody oslabuje jejich zdravotní stav (což ztěžuje záchranné akce). Odborníci proto označují toto moře jako jakousi “slepou uličku” pro tyto druhy, což ovlivňuje sociální chování kytovců.
Záchrana u Timmendorfer Strand ale ukazuje, že při dobré koordinaci a nasazení je možné zvířatům pomoci a vrátit je do vhodnějšího prostředí. Snad tento případ povzbudí další podobné zásahy a podpoří ochranu těchto fascinujících tvorů.
