podzemní síť tunelů a galerií — technologický zázrak
NRLA zahrnuje více než síť tunelů, přičemž celková délka tunelů a galerií přesahuje 2 000 km. Do této sítě patří železniční tunely pod Alpami, silniční tunely na národních komunikacích i skryté galerie pro vodu a energii. Složitost a rozsah připomínají velké městské dopravní systémy ve světě.
V rámci projektu jsou tři základní tunele: Lötschberg a Gotthard, které pomáhají vytvářet tzv. „plochý“ železniční koridor pod horami. Vrcholem je Gotthard Base Tunnel o délce 57 kilometrů, který je nejdelším železničním tunelem na světě. Osobní vlak jím projede za asi 20 minut, což znamená rychlejší a energeticky úspornější spojení.
environmentální cíle a politické pozadí projektu
Ekologie byla od začátku jeden z hlavních motivů, což se odrazilo i v politickém tlaku po schválení Alpine Initiative (alpská iniciativa) švýcarskými voliči v 90. letech. Oficiálním cílem, jak uvádí švýcarská vláda, je „přesunout nákladní dopravu ze silnic na železnici za účelem ochrany Alp“. Projekt reagoval na problém přeplněných údolí těžkými kamiony, vysokých emisí dieselových výfuků a zvýšeného rizika nehod.
Díky opatřením výrazně klesl počet kamionů projíždějících přes Alpy — v roce 2018 to bylo 941 000, tedy o jednu třetinu méně než v roce 2000. Studie z eurozóny ukazují, že vlaky spotřebují na tunu-kilometr zhruba jednu pětinu energie a emitují jen jednu čtvrtinu skleníkových plynů ve srovnání s těžkými kamiony. Konstrukce „ploché“ tratě pod horami zároveň umožňuje delším a těžším nákladním vlakům lepší energetickou účinnost.
politická a ekonomická opatření a dopad na místní komunity
Zavedení vzdálenostního poplatku pro těžká vozidla a vznik federálního železničního fondu byly klíčovými prvky, které změnily trasy v alpských regionech. Tyto nástroje zajistily dlouhodobé financování modernizací a nových spojení a zároveň pomáhaly minimalizovat škody během staveb.
Během prací se používala železnice pro přepravu stavebních materiálů, nasazovaly se částicové filtry na stavební stroje a provádělo se čištění odpadů. Okolním obcím byly postaveny protihlukové a protiprašné bariéry a vozidla byla pravidelně myta. Přírodní krajiny byly obnovovány (včetně obnovení říčních břehů) a stavěly se suché zdi jako útočiště pro místní faunu. V souvislosti se změnou klimatu navíc tunely a galerie poskytují ochranu proti lavinám a sesuvům, takže transalpské trasy zůstávají průjezdné i v rizikovějších obdobích.
Projekt NRLA tak není jen technickým dílem, ale i příkladem toho, jak spojit modernizaci, ochranu životního prostředí a politická rozhodnutí. Tahle ambiciózní iniciativa posouvá dopravu směrem k udržitelnějším řešením a inspiruje k dalším ekologicky šetrným opatřením v mezinárodní dopravě.
