Popis události
Dicksonův fjord, obklopený útesy vysokými zhruba 914 m, je známý svou divokou krásou. Tenhle sesuv, který proběhl 16. září, shodil do moře více než 19 milionů kubíků kamene a ledu a vytvořil prudké tsunami s výškou kolem 198 m. Voda se navíc protlačila úzkým koridorem dlouhým 3,22 km, což vyvolalo silné kolísání hladiny fjordu a vznik fenoménu známého jako seiche (stojaté vlnění v omezeném vodním prostoru).
Na opuštěné výzkumné stanici na Ella Island způsobily škody přibližně 5 000 000 Kč. Naštěstí v době události nebyli v oblasti žádní pasažéři na blízkých lodních trasách, takže riziko obětí se podařilo výrazně snížit.
Seismické záznamy a globální odezva
Velikost a neobvyklý průběh sesuvu potvrdily seismické signály, které se objevovaly synchronně po celém světě každých 92 s a pokračovaly devět dní po události. Tyto signály zachytily stanice od Aljašky až po Austrálii a přiměly vědce okamžitě zasáhnout. Více než 70 výzkumníků z 41 institucí se podílelo na analýze toho, co se stalo, a co z toho plyne. Alice Gabriel ze Scripps Institution of Oceanography v UC San Diego uvedla, že simulovat tak dlouhotrvající jev byla „velká výzva“.
Role změny klimatu a technologií
Vědci, třeba Kristen Svennevig z Geological Survey of Denmark and Greenland, upozorňují, že změna klimatu oslabila ledovcovou výztuhu svahů, což mohlo přispět k sesuvu. Thomas Monahan z University of Oxford dodává, že klimatické změny posouvají hranice toho, co považujeme za běžné, a mohou spouštět neobvyklé události. Moderní technologie, jako mise SWOT (Surface Water and Ocean Topography) spuštěná v prosinci 2022, vědcům pomáhají lépe mapovat pohyby a dynamiku oceánů i v takto odlehlých oblastech. SWOT umí mapovat pruhy široké 48,28 km s rozlišením 2,44 m.
Dřívější případy a kam dál ve výzkumu
Podobný sesuv se odehrál v Karrat Fjordu v roce 2017, kde došlo k vážným škodám a ztrátám na lidských životech. Profesor Thomas Adcock z University of Oxford zdůrazňuje, že nové satelitní technologie mohou rozšířit naše pochopení oceánských extrémů, jako jsou tsunami a náhlé přívaly. Další studie, které detailně prozkoumají seismické záznamy a predikce, by mohly pomoci vyvinout lepší varovné systémy kombinující satelitní data s daty v reálném čase.
Příběh z Dicksonova fjordu připomíná sílu přírody, kroky vpřed v technologiích pro sledování zemských jevů a důležitost mezinárodní spolupráce. Vědci jako Carl Ebeling ze Scripps Institution považují tuto událost za další krok v našem neustálém rozšiřování znalostí o pozemských procesech, který otevírá nové možnosti pro budoucí výzkum a ochranu, a to nejen v Arktidě.
