Recyklace měkkých plastů se v Austrálii vrací – kam putují a jak celý proces probíhá?

Austrálie teď dělá konkrétní kroky, aby se vypořádala s problémem měkkých plastů. Spotřeba těchto obalů roste, míra recyklace zůstává nízká a to je pro zemi velká ekologická výzva.
Po kolapsu programu REDcycle v roce 2022 se ukázalo, že je potřeba zásadně přestavět způsob, jak Austrálie nakládá s měkkými plasty. V tomhle rámci se projekt Soft Plastic Engineered Commodity (SPEC) a technologie pokročilé chemické recyklace objevují jako klíčové nástroje pro řešení.
Kde a jak funguje zařízení SPEC
Zařízení Soft Plastic Engineered Commodity (SPEC) provozuje společnost iQRenew a stojí u Taree, konkrétně v Kundle Kundle v Novém Jižním Walesu. Cílem je zpracovat prakticky všechny měkké plasty, které přicházejí ze sběrných pilotů a supermarketů — včetně materiálu od sítí jako Woolworths (zapojeno 500 obchodů).
Aktuální kapacita je 14 000 t ročně, s plánem navyšovat až na 24 000 t. Generální ředitel iQRenew, Danial Gallagher, zařízení SPEC označuje za „chybějící kus infrastruktury“, který je potřeba, aby se tyhle materiály daly znovu využít.
Proces zahrnuje sběr a třídění, mechanické čištění a sušení, až po extruzi plastů do forem vhodných pro výrobu nových produktů. Z odpadu tak vznikají například pytle, obaly nebo další užitkové předměty.
Kdo spolupracuje a jaké technologie se používají
Úspěch recyklace měkkých plastů stojí na spolupráci napříč sektory. Soft Plastic Stewardship Australia (SPSA) provozuje pilotní programy „bag-in-a-bin“ (systém sběru pytlů v nádobě) a Woolworths dodává materiál z celé své sítě obchodů.
Spolupráce s firmami jako Trendpac ukazuje praktické výsledky — Trendpac testuje použití zpracovaného měkkého plastu k výrobě až 60 000 000 lahví ročně. Generální ředitel Wayne Dicks vidí v měkkých plastech nový potenciál, který je potřeba naplno využít.
Další klíčový hráč je Licella, která používá pokročilé chemické recyklační technologie k přeměně směsného plastového odpadu na recyklovaný olej, schopný plně nahradit fosilní oleje. Andrea Polson z Licelly tvrdí, že proces lze opakovat prakticky neomezeně a firma plánuje rozšířit aktivity v Melbourne.
Co zůstává problémem a co nás čeká
I přes technologický pokrok je recyklace nákladná. Nina Gbor, ředitelka pro cirkulární ekonomiku v Institutu Austrálie, varuje, že samotná recyklace problém plastového znečištění nevyřeší. Austrálie spotřebuje až 70 miliard kusů měkkých plastů ročně — tedy 538 000 tun materiálu — a z toho se recykluje jen 6 %. Gbor také zdůrazňuje potřebu snížit používání virginních plastů (tj. nově vyrobeného plastu) a zaměřit se na alternativní, netoxické materiály, aby se minimalizovala zdravotní rizika.
Země si zároveň stanovila cíle: zdvojnásobit cirkularitu materiálů do roku 2035 a hledat dlouhodobá řešení, která zvýší míru recyklace plastů ze současných 14 %, což je v souladu s ekologické cíle Evropské unie.
Je to ambiciózní plán, zejména když se počítá s vyčerpáním kapacit skládek do roku 2030 a riziky znečištění mikroplasty.
Začleňování těchto řešení ukazuje výrazný posun v přístupu k udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Budoucnost recyklace v Austrálii vypadá ambiciózně a bude vyžadovat koordinované úsilí veřejného i soukromého sektoru — a zapojení každého spotřebitele. Teprve čas ukáže, jak moc se tahle iniciativa osvědčí a zda inspiruje i další země.