Večerní návyky a co dělají s naší hlavou
Běžné večerní aktivity zahrnují sledování televize nebo „rolování“ na telefonu při Netflixu či YouTube. Podle Národní nadace pro spánek (National Sleep Foundation) se více než 58 % Američanů dívá na obrazovky do hodiny před spaním. Článek doporučuje věnovat posledních 30 minut večera čtení místo televize, aby mozek dostal jiný druh kognitivní stimulace.
Při sledování televize mozek pasivně přijímá hotové obrazy a zvuky. Když ale čteme, překládáme abstraktní symboly do obrazů, zvuků a emocí, což aktivuje vizuální kůru, jazyková centra a senzomotorické oblasti mozku. Je to trochu jako dostat jídlo naservírované versus uvařit si ho sám — čtení zapojuje víc „nástrojů“.
Vědecké důkazy: čtení versus sledování televize
Jedna z hlavních studií publikovaná v časopise Scientific Reports, využívající data ze studie ABCD (Adolescent Brain Cognitive Development), analyzovala více než 11 000 adolescentů. Výzkum ukázal, že čas strávený čtením souvisí s lepším kognitivním výkonem a zvětšenou plochou v různých částech mozku, což přispívá k ostřejší mysli. Naopak sledování televize bylo spojeno s nižším kognitivním výkonem a menší plochou kortexu. Konkrétně šlo o laterální temporální, dolní parietální a dolní frontální laloky, které hrají roli v jazyce, myšlení a pozornosti.
Další experiment z Emory University, vedený Gregory Bernsem, ukázal, že devět večerů čtení románu „Pompeii“ zvyšuje konektivitu v mozku, hlavně v levém temporálním kortexu a v centrálním sulku. Ten jev, který vědci nazvali „stínovou aktivitou“, přetrvával i následující rána a vydržel alespoň pět dní po dočtení knihy.
Jak to ovlivňuje představivost a empatii
Studie z University of York porovnávala účinky sledování filmových klipů a čtení na mentální představivost. U účastníků, kteří viděli filmové klipy, se projevilo dočasné utlumení mentální představivosti. Bylo to krátké — asi 25 sekund — ale dlouhodobé vystavení obrazovému materiálu by se mohlo sčítat. Dr. Sebastian Suggate varoval, že by to mohlo vytvořit generace, které budou mít potíže s empatií.
Čtení, stres a lepší spánek
University of Sussex pod vedením Dr. Davida Lewise zjistila, že pouhých šest minut čtení snížilo úroveň stresu o 68 %, což bylo účinnější než poslech hudby, pití čaje nebo chůze. Výzkumy také ukazují, že obrazovky vyzařují modré světlo, které potlačuje tvorbu melatoninu a prodlužuje dobu, než usneme, což negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Čtení před spaním naopak dává mozku signál, že je čas zklidnit se a podporuje hluboký spánek.
Další studie zveřejněná na WebMD zjistila, že pravidelní čtenáři mají o 2,5krát nižší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby ve srovnání s těmi, kteří nečtou. Výzkumy tedy naznačují, že čtení může zlepšit schopnost soustředění a představivosti a zároveň pomoct zpomalit kognitivní úpadek ve stáří.
Zvolit čtení v posledních 30 minutách dne může výrazně zlepšit kognitivní zdatnost, kvalitu spánku a celkovou pohodu, podobně jako pravidelné cvičení, které zlepšuje spánek. Začněte třeba deseti minutami každý večer a místo telefonu si dejte knihu na noční stolek. Tenhle jednoduchý krok může udělat rozdíl, který pocítíte vy i vaše mozkové dráhy.
