Jak to pomáhá pokožce a šetří vodu
Zastánci tvrdí, že méně časté mytí pomáhá udržet hydrolipidový film pokožky, tedy tu přirozenou vrstvu, která brání vysoušení a dalším škodlivým vlivům. Rovnováha pleti a vlasů se podle nich obnoví, když se přestanou denně zasahovat.
Dermatoložka Marion Moers-Carpi z Mnichova upozorňuje, že časté, horké a dlouhé sprchování spíš škodí než pomáhá. Sama se myje jen dvakrát týdně a radí omezit frekvenci každý druhý den. Kritizuje také nadměrnou spotřebu vody způsobenou dlouhými sprchami.
Z ekologického pohledu na to poukazuje bývalý lékař James Hamblin, autor knihy „Clean: The New Science of Skin“. Dává pozor, že časté mytí zvyšuje spotřebu vody i množství používaných produktů osobní péče, jejichž složky putují po celém světě. Ročně se v Německu utrácí 375 miliard Kč za tyto produkty, což má ekologické důsledky v podobě vyšších emisí a plastového odpadu.
Celebrity, co do toho jdou
Trend si našel příznivce i mezi známými tvářemi. Herečky Kristen Bell, Jennifer Aniston, Julia Roberts a Charlize Theron veřejně přiznaly, že se sprchují pouze jednou týdně, aby úspora vody. Mila Kunis dokonce ve Spotify podcastu řekla, že neomývá celé tělo každý den, ale jen určité partie. Její partner, Ashton Kutcher, používá mýdlo jen na podpaží a intimní oblasti. Na druhé straně akční hvězda Dwayne „The Rock“ Johnson přiznává, že se sprchuje několikrát denně a využívá různé druhy sprch a peeling.
Kritika a opatrnost
I přes popularitu trend sklízí kritiku. Přerušení každodenní hygieny může vést k počátečnímu zápachu, kterého se řada lidí zase snaží zbavit častějším mytím; vzniká tak paradoxní cyklus. Marion Moers-Carpi varuje, aby si trend neosvojovali bez rozmyslu lidé s kožními problémy, jako je atopická dermatitida. Těm je doporučeno poradit se s dermatologem, než změní své hygienické návyky.
Historie a zvyky kolem mytí
Trend se odvolává i na dřívější zvyky, kdy bylo běžné koupat se jednou týdně a lidé nebyli považováni za špinavé. „Zeptejte se svých prarodičů, jak často se myli. Dříve se obvykle koupalo jen jednou týdně. A to nebyli všichni smradlaví,“ komentuje Moers-Carpi a upozorňuje, že starší přístupy nemusí být hned zavržené.
Trend „Non Bathing“ tedy klade otázky nejen o osobní péči, ale i o naší ekologické stopě a kulturních zvycích. Jak se mění hygienické standardy a jak mohou přispět k udržitelnějšímu světu, zůstává otevřenou otázkou.