Po 60 letech vědci zjistili, že lék na cukrovku nečekaně ovlivňuje mozek
Metformin, lék používaný víc než 60 let k léčbě cukrovky 2. typu, přináší nové nečekané poznatky. Výzkumníci z Baylor College of Medicine v USA odhalili, že tenhle tradiční lék působí i na mozek — přes konkrétní mozkovou dráhu. Tato zjištění byla publikována v časopise Science Advances v roce 2025. Výsledky mohou otevřít dveře k novým přístupům v léčbě diabetu a možná i dalším onemocněním.
Metformin a metabolismus v mozku
Metformin se dosud většinou popisoval jako lék, který snižuje hladinu glukózy tím, že omezí její tvorbu v játrech a zlepší citlivost na inzulín v těle. Nové studie zaměřené na mozek ale ukazují, že metformin účinkuje i centrálně — tedy přímo v mozku, což se dřív přehlíželo. Jak říká Makoto Fukuda z Baylor College of Medicine: „nejenže působí v játrech nebo střevu, ale také v mozku“.
V mozku metformin ovlivňuje ventromediální hypotalamus (VMH) tím, že „vypíná“ protein Rap1. Tímto se aktivují SF1 neurony, které jsou podle Fukudy klíčové pro antidiabetické účinky léku. Studie ukazuje, že mozek reaguje na mnohem nižší koncentrace metforminu než játra a střevo, což naznačuje přímější působení na centrální nervový systém.
Jak to prokázali v experimentu
Vědci pracovali s myšími modely, aby lépe porozuměli tomu, co se děje. Experimenty zahrnovaly myši geneticky upravené tak, že jim chyběl protein Rap1. U těchto „knockout“ myší metformin neprokázal žádný účinek na stav podobný diabetu, zatímco jiné léky fungovaly. Tenhle nález posiluje představu, že Rap1 je klíčovým prostředníkem účinků metforminu v mozku.
Dál se ukázalo, že metformin se účinně distribuuje do oblasti VMH, což opět podtrhuje jeho specifický vliv na neurony v tomhle místě. Závěry studie naznačují možné nové cesty, které by mohly být využity pro personalizovanější přístupy v léčbě diabetu.
Co to může znamenat pro klinickou praxi
Tyto nová data o metforminu mohou mít významné klinické důsledky. Pokud se role metforminu v mozku potvrdí i u lidí, mohly by vzniknout strategie zaměřené přímo na mozkovou dráhu, která reguluje hladinu glukózy. Makoto Fukuda to shrnul slovy: „objev mění způsob, jakým přemýšlíme o metforminu.“
Může se také objevit možnost zesílit účinek metforminu u pacientů s diabetem, což by mohlo zlepšit efekt léčby. Výzkum navíc otevírá cestu k dalším studiím, které se budou ptát, zda by metformin mohl mít příznivý vliv i na jiná neurologická nebo metabolická onemocnění.
Kam by se věda mohla posunout dál
Je zajímavé sledovat, jak se nové poznatky o metforminu doplňují s dalšími studiemi, které naznačují, že metformin může zpomalovat stárnutí mozku nebo prodlužovat délku života. I když současná práce se soustředí hlavně na glukózový metabolismus v mozku, propojení těchto výsledků s širšími efekty metforminu by mohlo podnítit jeho širší využití v budoucnu.
Nové zjištění o mechanismu, kterým metformin působí, může ovlivnit nejen léčbu cukrovky, ale i inovativní přístupy v dalších oblastech medicíny. Možnosti, které dříve nebyly zkoumány — třeba cílení na specifické neurony — mohou otevřít novou éru personalizované medicíny. Tenhle objev tedy může změnit nejen postupy u cukrovky, ale i naše chápání metabolických a neurologických procesů v lidském těle.