Co přesně studie zkoumala
Studie nesla název „Asociace mezi konzumací nízko- a bezkalorických umělých sladidel a kognitivním poklesem — 8letá prospektivní studie“ a sledovala vliv konzumace různých sladidel: aspartamu, sacharinu, acesulfamu‑K, erythritolu, xylitolu a sorbitolu. Výzkumníci zjistili, že nejvyšší příjem těchto sladidel byl spojen s lék na cukrovku 62% rychlejším poklesem celkových myšlenkových schopností a paměti ve srovnání s nejnižší skupinou konzumentů. To odpovídá zhruba 1,6 roku urychleného stárnutí mozku.
Data se sbírala přes podrobné dietní dotazníky vyplněné na začátku studie a přes kognitivní testy provedené třikrát během osmi let. Testy hodnotily schopnosti jako verbální fluence (schopnost rychle vybavit slova), pracovní paměť a rychlost zpracování informací. Jedině tagatóza (jedno z testovaných sladidel) nepokazovala souvislost s kognitivním poklesem.
Co vědci našli a jak to číst
U lidí mladších 60 let byl pokles verbální fluence a celkové kognitivní funkce výraznější; u starších dospělých nad 60 let žádná významná asociace pozorována nebyla. Dále se ukázalo, že osoby s diabetem zaznamenaly obecně větší dopad než lidé bez diabetu, což může být ovlivněno i faktory jako hladina krevního cukru.
Výzkumníci, včetně Natie Gomes Gonçalves a dalších, brali v úvahu řadu faktorů, které by výsledky mohly ovlivnit — věk, pohlaví, krevní tlak a kardiovaskulární onemocnění. I po těchto úpravách asociace mezi vysokou konzumací sladidel a rychlejším poklesem kognice přetrvala.
Kdo to platil a co dál?
Studii podpořily Brazilské ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vědy, technologie a inovací a Národní rada pro vědecký a technologický rozvoj. Studie sama o sobě nepřináší důkaz přímé kauzality; Claudia Kimie Suemoto ale zdůraznila potřebu dalšího zkoumání, zvlášť hledání bezpečnějších alternativ k rafinovanému cukru.
„Nízkokalorická a bezkalorická sladidla jsou často vnímána jako zdravá alternativa k cukru; nicméně naše zjištění naznačují, že některá sladidla mohou mít v průběhu času negativní účinky na zdraví mozku,“ říká Suemoto. Je podle ní třeba dál testovat, zda jiné alternativy — například jablečné pyré, med či kokosový cukr — mohou být bezpečnější volby.
Omezení studie a co by mělo přijít dál
Studie nezahrnovala všechny druhy umělých sladidel, které jsou dnes na trhu, a spoléhala se na vlastní oznamování příjmu potravy, což bývá někdy nepřesné, což může také ovlivnit nárůst hmotnosti. Ačkoliv výsledky upozorňují na možná rizika některých sladidel, je potřeba další výzkumů, které by tyto nálezy potvrdily a pomohly najít bezpečnější alternativy pro každodenní užívání.
V příštích studiích by bylo důležité zahrnout širší škálu sladidel a použít přesnější metody měření jejich vlivu (například objektivní sledování příjmu nebo delší sledovací období). Tato zjištění mohou rozproudit širší debatu o bezpečnosti umělých sladidel a vybízejí nás, abychom se zamysleli nad svými stravovacími návyky.
