Vrak spočívá v hloubce přes 2,5 km pod hladinou, což z něj dělá nejhlubší lodní vrak zdokumentovaný ve francouzských vodách. Na palubě se našlo téměř dvou set dekorovaných keramických džbánů, stohy žlutě glazovaných talířů a svazky kovových prutů, což otevírá okno do bohaté obchodní historie renesančního Středomoří. Dekorace na keramice — květinové a geometrické motivy nebo křesťanský monogram IHS — dávají další indicie o tehdejších kulturních vlivech.
Jak probíhal nález a historické souvislosti
Camarat 4 byla asi 30 metrů dlouhá obchodní loď, která převážela hotové výrobky z italských dílen do přístavů ve Francii nebo Španělsku. Vrak doplňuje dosavadní poznatky o renesančním obchodu ve Středomoří a díky své poloze v Golfo di Saint‑Tropez potvrzuje význam této oblasti jako důležité dopravní tepny v 16. století. Nález připomíná jiné slavné vraky jako Lomellina nebo Sainte‑Dorothéa, ale místo zlata či šperků nese běžné zboží každodenní spotřeby.
První detekce proběhla pomocí multibeam sonaru. Další průzkum a studium umožnily moderní technologie — podvodní drony a dálkově ovládaná vozidla s kamerami. Z tisíců překrývajících se snímků byl sestaven 3D digitální model vraku, který umožní široké veřejnosti i studentům „prozkoumat“ loď na obrazovkách, aniž by se místo fyzicky narušovalo.
Výzkum, technologie a odpad na dně
DRASSM, Oddělení podvodního a podmořského archeologického výzkumu ve Francii, koordinuje výzkum vraku s jasným důrazem na ochranu naleziště. Pracují s cílenými odběry vzorků a digitálním mapováním místo rozsáhlých vykopávek, které by místo poškodily a byly by neúměrně nákladné a rizikové.
Během průzkumu podmořské kamery zaznamenaly i moderní odpad — plastové lahve, plechovky od piva, rybářské sítě a kelímek od jogurtu. To ukazuje, že lidský odpad končí až na dně moře i na tak vzdálených místech a že znečištění má negativní dosah i tam.
Co objev znamená a co dál
Pro podvodní archeologii je nález Camarat 4 podle Marine Sadania z Le Monde „jakýmsi druhem časové kapsle,“ a není třeba dodávat, že objev poskytuje zásadní důkazy o obchodních praktikách, námořní technologii a každodenním životě v renesančním období. O nálezu informovala média jako Le Monde a Smithsonian Magazine pod vedením reportérky Sarah Kuta, což podtrhuje jeho mezinárodní význam.
Tento objev nám otevírá okno do minulosti a ukazuje spojení mezi tehdejšími obchodními aktivitami a dnešními globálními vztahy. Výzkum povzbuzuje další pátrání a zároveň zvyšuje povědomí o důležitosti ochrany podmořského kulturního dědictví.
