CAR‑T dnes: jak to chodí a kde narážejí
Terapie CAR‑T (Chimeric Antigen Receptor T‑cell) už několik let mění péči o hematologické nádory, například u některých typů leukémií. Teď se běžně odebere pacientovi T‑lymfocyty, upraví se geneticky v laboratoři a znovu se vpustí do těla. Ten proces je ovšem drahý a trvá dlouho, potřebuje speciální zařízení a odborníky, které mají hlavně velká onkologická centra. Navíc se před podáním modifikovaných buněk často dává chemoterapie, aby se v kostní dřeni udělal prostor pro nové buňky.
Justin Eyquem: nový přístup k úpravě imunitních buněk
Profesor Justin Eyquem a jeho tým z University of California v San Franciscu přišli s inovací, kterou publikovali v prestižním časopise Nature dne 18. března. Využívají technologii CRISPR‑Cas9 k cílené úpravě imunitních buněk přímo v těle. Metoda používá dvě částice aplikované do krevního oběhu: jedna nese editační nástroj CRISPR‑Cas9 a druhá dodává DNA s genem pro receptor CAR. Díky tomu se tělo samo stává „továrnou“ na léčebné buňky.
Co ukázaly testy na zvířatech
V experimentech na myších stačila jediná injekce dvoučásticového systému k odstranění stop leukémie během méně než dvou týdnů. Metoda byla úspěšná i proti mnohočetnému myelomu a sarkomům: nádorům, proti nimž tradiční CAR‑T terapie často selhávají. V některých orgánech tvořily nově vzniklé CAR‑T buňky až 40 % imunitních buněk. „Zdá se, že jsou dokonce lepší než ty, které vyrábíme v laboratoři,“ prohlásil Eyquem.
Bezpečnost a genomové výhody
Kromě vyšší účinnosti přináší nový postup i bezpečnostní výhody. Zatímco současné způsoby vložení genu CAR nesou riziko vzniku sekundárních nádorů kvůli náhodnému začlenění do genomu, použití CRISPRu směřuje k cílené integraci a tím minimalizuje tohle riziko.
Co to může znamenat v praxi
Pokud se metoda osvědčí u lidí, mohla by výrazně snížit náklady i dobu čekání na léčbu. CAR‑T terapie by tak nemusely být dostupné jen ve specializovaných centrech, ale i v běžných nemocnicích blíž k domovu pacientů. Justin Eyquem odhaduje velký potenciál této technologie v širší klinické praxi.
Kam směřuje genová terapie
Výzkum z University of California v San Franciscu, vzniklý ve spolupráci s Gladstone Institutes, Duke University a Innovative Genomics Institute (které spoluzaložila nositelka Nobelovy ceny Jennifer Doudna), ukazuje nový směr léčby nádorových onemocnění. Přechod do lidských klinických zkoušek bude vyžadovat několik let přísného testování, ale naděje, že tahle technologie výrazně změní přístup k léčbě nádorů, je velká.
Před námi je dlouhá cesta, ale s pěti schválenými terapiemi CAR‑T pro krevní nádory ve Spojených státech už dnes vypadá vyhlídka na účinnou léčbu solidních nádorů, které tvoří většinu diagnostikovaných případů, velmi slibně.
