Jak to začalo a co to tu změnilo
Pilotní fáze začala v roce 2015 a zapojilo se do ní asi 2 500 zaměstnanců — něco málo přes 1 % pracovní síly Islandu. Model byl oficiálně přijat v roce 2019 a dnes z něj těží téměř 90 % islandských pracovníků: mají 36 hodinového pracovního týdne a platy i pracovní podmínky zůstaly beze změny.
To bylo možné i díky velkým investicím do digitalizace a infrastruktury, takže telepráce (práce na dálku) se stala běžnou součástí pracovního života.
Kromě kratšího pracovního času lidi hlásí lepší psychickou pohodu — méně stresu a lepší rovnováhu mezi prací a soukromím. Generace Z (lidé narození v 90. letech a později) si tuhle změnu zvlášť přivlastnila a hodně tlačí na to, aby se duševní zdraví v práci bralo vážně.
Jak to vidí ostatní země
Islandský model servíruje nápady dál — inspiroval země jako Německo, Portugalsko, Španělsko a Velkou Británii, které teď zkoušejí vlastní pilotní projekty. Cílem je najít způsoby, jak zkrátit pracovní dobu, aniž by klesaly mzdy — přesně to, co se podařilo na Islandu.
V Belgii je situace jiná: legislativně čtyřdenní týden podporují, ale pracovníci tam často kompenzují neodpracované hodiny delšími směnami, takže se model šířeji neuchytil. Příklad Islandu ukazuje, že při zachování mezd a dobrého pracovního prostředí lze dosáhnout vyšší produktivity bez nutnosti kompenzací.
Politika a co bude dál
Na Islandu se blíží předčasné parlamentní volby, které mohou ovlivnit další směřování pracovních reforem. Politické strany se liší i v otázce evropské integrace — tohle téma zajímá hodně voličů. Na jedné straně stojí Sociální demokraté a liberální Strana Reformy, kteří podporují integraci do EU, zatímco vládní koalice složená z ekologů, konzervativců a liberálů je proti.
Rozhodnutí o členství v EU a pokračování v trendu zkracování pracovní doby bude mít výrazný vliv nejen na ekonomiku, ale i na každodenní život lidí. María Hjálmtýsdóttir, aktivistka a učitelka, vyzdvihuje úspěch čtyřdenního týdne slovy: „Krátší pracovní týden byl v Islandu velkým úspěchem a změnil život mé rodiny. Pro 90 % Islandanů znamená 36 h/týden méně stresu, větší spokojenost v práci a více času na užívání si života.“
Tenhle přístup k práci ukazuje novou cestu pro zlepšení kvality života, duševního zdraví a rodové rovnosti — a zároveň dává signál ostatním zemím nejen v Evropě, ale i po celém světě.
