Kde to vzniklo: španělská příroda
Fotka vznikla v oblasti Torre de Juan Abad v provincii Ciudad Real ve Španělsku. Tahle lokalita je známá jako důležité prostředí pro spoustu druhů, včetně ohroženého rysa iberského. Stefan, který Španělsko navštívil už několikrát, označil tuhle konkrétní výpravu za nejvýznamnější v kariéře. Strávil tam dva týdny, aby rysa zachytil v jeho přirozeném prostředí.
Josef Stefan: trpělivost u foťáku
Josef Stefan díky své trpělivosti a schopnosti čekat i celé hodiny pořídil tenhle unikátní snímek. Použil fotoaparát Nikon s teleobjektivem 600 mm, což mu umožnilo získat detailní záběry i z velké vzdálenosti. Fascinovalo ho, jak moc je rys iberský plachý a jak těžké je ho pozorovat; pro něj to byla opravdová výzva.
Jeho nadšení pro ochranu nejohroženějších druhů kočkovitých šelem bylo hnacím motorem. „Toto je jeden z nejohroženějších druhů kočkovitých na světě, a právě to mě přitahovalo,“ řekl v rozhovoru pro Condé Nast Traveler.
O soutěži: proč na tom záleží
Soutěž pořádaná Muzeem přírodní historie v Londýně přilákala více než 60 000 snímků z celého světa. Do finále se dostalo 24 finalistů. Fotografie „Létající hlodavec“ si získala přízeň odborné poroty a stala se i favoritem veřejnosti; v Ceně volby veřejnosti získala uznání díky desítkám tisíc hlasů.
Rys iberský: jak proběhla obnova
Rys iberský, často popisovaný jako nejdiskrétnější kočkovitá šelma v Evropě, byl na začátku 2000. let skoro na hraně vyhynutí; tehdy jich žilo méně než 100 jedinců. Díky intenzivním ochranářským programům, jako je LIFE Iberlince, se populace podle WWF k roku 2025 zvýšila na více než 2 400 jedinců. Programy zahrnovaly reintrodukci do oblastí v Andalusii, Castilla-La Mancha a Extremadura, zlepšování jejich stanovišť a zvýšení počtu hlavní potravy: králíka.
Hrozby a naděje do budoucna
Přestože se podařilo populaci obnovit, rys iberský pořád čelí problémům, jako jsou dopravní nehody a ztráta přirozeného prostředí. Obnova populace je velký úspěch, ale bez pokračující ochranné práce není nic jisté.
Snímek „Létající hlodavec“ překročil čistě estetickou roli a stal se globálním symbolem naděje a odpovědnosti. Ta fotografie zvyšuje povědomí o ohrožených druzích a motivuje k jejich ochraně. „Přírodovědná fotografie může zvyšovat povědomí o ohrožených druzích a tím podpořit jejich ochranu,“ říká Stefan.
Tenhle úspěch v ochraně přírody ukazuje, co můžeme dosáhnout, když se lidé spojí pro záchranu ohrožených živočichů. Je nezbytné, abychom i nadále chránili naši biodiverzitu a udrželi rovnováhu ekosystémů pro budoucí generace.
