Co zatím komplikuje CAR‑T terapie
Tradiční CAR‑T terapie vyžadují složitý postup s odebráním a laboratorním upravením T‑lymfocytů pacienta. Tyto buňky, klíčové pro imunitní odpověď, se izolují, v laboratoři se jim vloží umělý receptor, tzv. Chimeric Antigen Receptor (CAR), a pak se vrací zpátky do těla, aby bojovaly proti konkrétním nádorům. I když to funguje u některých typů krevních nádorů, například u leukémie, celý postup je časově náročný, velmi drahý (400 000 až 500 000 USD) a dostupný jen ve specializovaných onkologických centrech. Navíc musí pacienti projít přípravnou chemoterapií, aby se uvolnilo místo v kostní dřeni.
Jak to dělají na UCSF
Tým Justina Eyquema na University of California, San Francisco (UCSF) přišel s novým systémem, který do krevního oběhu injikuje dvě různé částice. První nese editační nástroj CRISPR‑Cas9 (genová editace), který se zaměřuje na T‑lymfocyty, druhá nese genetickou informaci pro vznik CAR. Takto lze tvořit CAR‑T buňky přímo in vivo, tedy v těle, a obejít potřebu laboratorní manipulace.
Klinické testy na myších přinesly slibné výsledky. Jedna injekce dokázala u téměř všech testovaných myší během méně než dvou týdnů odstranit všechny detekovatelné známky leukémie. Metoda byla účinná i u dalších krevních nádorů a ukázala účinek i při zmenšování solidních nádorů, kde tradiční terapie často selhávají.
Bezpečnost a přesnost: proč na tom záleží
Velkou výhodou této metody je přesné vložení DNA receptoru CAR do genomu. Díky navigaci pomocí CRISPR je receptor integrován na konkrétní místo v DNA, což výrazně snižuje riziko nežádoucího náhodného vložení genu CAR (to by mohlo vést k rozvoji sekundárních nádorů). Justin Eyquem to shrnuje slovy: “buňky modifikované přímo v těle se zdají být dokonce lepší” než ty vytvořené v laboratoři.
Hospodářské vyhlídky a co dál
Pokud se metoda potvrdí v klinických studiích, může výrazně snížit náklady a čekací doby na léčbu, podobně jako efektivní screeningové programy mohou snížit úmrtnost na kolorektální karcinom.
Studie byla zveřejněná v časopise Nature dne 18. března, na vývoji se podílely instituce jako Gladstone Institutes a Duke University. Pro komercializaci byla založena společnost Azalea Therapeutics s cílem převést technologii do klinické praxe.
V současnosti je schváleno jen sedm CAR‑T terapií pro léčbu krevních nádorů. Solidní nádory, které tvoří drtivou většinu diagnostikovaných případů, jsou zatím mimo dosah těchto postupů. Nová metoda by ale mohla změnit osud mnoha pacientů a rozšířit přístup k účinné léčbě.
Přechod na lidské klinické studie bude trvat několik let přísného testování a posuzování bezpečnosti i účinnosti, ale naděje na zásadní změnu v onkologické léčbě je teď blíž než dřív. Výzkum otevírá nové směry v boji proti rakovině a připravuje půdu pro širší dostupnost léčebných postupů ve světě.
